Rodina Gustava Mahlera

Rodina Gustava Mahlera

Rodina Gustava Mahlera pocházela z Podblanicka. Příjmení Mahler se poprvé objevuje v roce 1793 v soupise Židů obce Chmelná u Vlašimi, kde byl Abraham Mahler uveden jako synagogální zpěvák a košerář. Jeho syn Šimon Mahler (1793–1865), dědeček Gustava Mahlera, se po sňatku s Marií Bondyovou přestěhoval do Lipnice u Německého Brodu. Zde se roku 1827 narodil Bernard Mahler, otec Gustava Mahlera.

Rodina se brzy přesunula do Kališť u Humpolce, kde Šimon provozoval vinopalnu a stal se jejím majitelem. K rozvoji jeho podnikání přispělo po roce 1848 zrušení trvdých zákonů omezujících Židy v pohybu i v podnikání. 

Bernard Mahler a přesun do Jihlavy

Bernard Mahler obchodoval s lihovinami a často cestoval do Jihlavy, tehdy druhého největšího města Moravy. Roku 1857 se oženil s Marií Herrmannovou z Ledče nad Sázavou, dcerou zámožného obchodníka. Její věno mu umožnilo koupit v Kalištích hostinec s obchodem. Zde se 7. července 1860 narodil Gustav Mahler.

Krátce poté se rodina přestěhovala do Jihlavy, kde se usadila v domě č. p. 265 na dnešní Znojemské ulici. Bernard si v Jihlavě zřídil živnost — nejprve hokynářství, později likérku a výčep. Díky podnikatelskému úspěchu koupil v roce 1872 sousední dům č. p. 264, který zřídil výčep a palírnu.

Roku 1873 získal Bernard měšťanské právo v Jihlavě, čímž se stal plnoprávným občanem města.

Jihlavská židovská komunita

V 60. letech 19. století zažívala Jihlava výrazný hospodářský rozvoj, k němuž přispěli i židovští podnikatelé. Po roce 1860 zde vznikly důležité instituce židovské obce, postavena byla synagoga (1863) i hřbitov (1869).

Rodinné prostředí

Bernard Mahler byl cílevědomý, energický a někdy prudký muž, který se tvrdě prosazoval. Jeho manželka Marie byla jemná, citlivá, měla vrozenou vadu srdce – jejich manželství provázely časté hádky.

Rodina byla velmi početná – mezi lety 1858–1879 se narodilo 14 dětí, z nichž osm zemřelo v dětství. Tyto ztráty hluboce poznamenaly rodinný život  mladého Gustava. Smrt bratra Arnošta (1861–1875) ho zvlášť zasáhla a později se zřejmě stala inspirací k pokusu o ranou operu Arnošt, vévoda švábský (1879).

Tragické události z dětství mohly formovat mimořádně citlivý vztah Gustava Mahlera k rodině i k hudbě.