Hlavním záměrem výstavy, která je členěna do šesti tematických okruhů (I. Hudební tradice, II. Na prahu moderního života, III. Za vším stojí výjimeční lidé, IV. Vojenská hudba v Jihlavě, V. Hudba v rukou národnostní emancipace,VI. Od provincionalismu ke světové úrovni), je zdokumentovat bohatý kulturní a především hudební život, kterým žila jihlavská společnost v průběhu 19. století.
Právě v tomto století jsou bourány zažité principy stavovského hierarchismu, aby byl vytvořen prostor pro moderní občanský pluralismus. Také Jihlava v této době prožívá neobyčejný hospodářský rozvoj a prochází mnoha nejen společenskými změnami. Na těchto proměnách zejména v oblasti kulturní se výrazně podílel v roce 1819 založený Hudební spolek (Musik-Verein). Jeho zásluhou přišli do Jihlavy vynikající hudebníci a pedagogové, jako např. Johann Ferdinand Pokorný, P. Evermond E. Batka a Viktorin Maťocha, kteří se zasloužili o vysokou profesionální kvalitu hudebních produkcí spolku a o výchovu mnoha mladých talentů. Některým z nich proto výstava věnuje krátké medailony. Ve svém profesionálním snažení se tito umělci a pedagogové mohli opřít o bohaté tradice, které zde položil mistrovský zpěv pěstovaný od 60. let 16. století bratrstvem jihlavských mistrů pěvců.
Revoluční události v roce 1848 znamenaly nejen sociální, ale zejména politickou bouři, která předurčila společenský vývoj 2. poloviny tohoto století. V důsledku uvolnění veřejného života nastal prudký rozvoj spolkových aktivit. Spolky zažívaly v Jihlavě „zlatou éru“, představovaly platformu, na níž se formovala moderní občanská společnost. Na těchto nových principech byl již založen Mužský pěvecký spolek (Männergesang-Verein), jehož materiální a společenskou prestiž zajišťovala angažovanost příslušníků měšťanské elity. Spolek se mohl například pyšnit tím, že měl ve svých řadách starosty města, zejména Dr. Johanna Mertu a Josefa Stägera. Žádná hudební či jiná kulturní akce se v Jihlavě neobešla bez účinkování tohoto pěveckého tělesa. Činnost spolku je bezprostředně spjata s osobností Heinricha Fischera, jenž téměř celé půlstoletí vykonával funkci sbormistra a uměleckého vedoucího spolku.
Výstava neopomíjí další fenomén, který ovlivňoval nejen hudební život Jihlavy, a to přítomnost vojenských oddílů a jejich hudeb. Připomíná všestranný podíl vojenských kapel na hudebním životě města a talent jejich kapelníků. Jihlavský společenský život obohatily počátkem 60. let 19. století produkce provedené vojenskou hudbou mysliveckého praporu č. 16, kterou řídil Wenzel Hyna. V roce 1862 jej vystřídal myslivecký prapor č. 13 v čele s kapelníkem Dominikem Matzekem.Velkou kulturní úlohu sehrála v Jihlavě také hudba 69. pěšího pluku, jenž zde byl dislokován v letech 1869–1874. Její kapelník Julius Svadbik se horlivě zapojoval do koncertního a společenského dění města a jeho kapela se brzy stala nedomyslitelnou součástí všech společenských událostí.
V důsledku postupující demokratizace občanského života a sílícího českého živlu se vedle tradičních honoračních spolků začaly v kulturním životě uplatňovat i spolky české, zejména Beseda jihlavská, Jihlavská Budeč a v 90. letech 19. století Sokol. Třebaže v jejich aktivitách převažovala zejména přednášková a vzdělávací činnost, nelze přehlédnout jejich snažení na poli hudebním. Do spolkové činnosti se brzy promítlo vzrůstající napětí mezi německou a českou menšinou v Jihlavě. Nová německá měšťanská reprezentace v Jihlavě působící v řadě spolků začala prosazovat tzv. obranný nacionalismus, jehož snahou bylo nedopustit roztříštění sil vlastního jazykového společenství. Tyto snahy se promítly i do dění nejen hudebního, ale kulturního vůbec.
Výstava, jejímiž pořadateli jsou Statutární město Jihlava a Moravský zemský archiv v Brně – Státní okresní archiv Jihlava, se koná v Domě Gustava Mahlera ve Znojemské ulici od 19. října do 26. ledna 2011. Připravili ji zaměstnanci Státního okresního archivu Jihlava PhDr. Renata Pisková a Mgr. Petr Dvořák. Autorkou výtvarného řešení je paní Eva Bystrianská.
Na panelech byly použity archiválie, tisky a fotografie z fondů a sbírek Státního okresního archivu Jihlava, historické fotografie a reprodukce výtvarných děl poskytlo Muzeum Vysočiny Jihlava a reprodukci kresby Gustava Kruma Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. Současné fotografie jsou od Evy Bystrianské a z majetku Statutárního města Jihlavy. Exponáty ve vitrínách pocházejí ze sbírek Muzea Vysočiny Jihlava a fondů Státního okresního archivu Jihlava.
