MG Gustav Mahler

Rozený muzikant

V 60. a 70. letech 19. století došlo k rozvoji spolkové činnosti, významné místo měly právě spolky hudební. Typickým nositelem měšťanské hudebnosti se stal Hudební spolek (Musikverein) založený v roce 1819. Členy spolku byli převážně příslušníci městské honorace a inteligence. Nástup novodobých hudebních forem lze zaznamenat v 60. letech 19. století. Především vokální hudba představovala v konzervativní společnosti jihlavského měšťanstva nejrozšířenější formu hudebního společenského života. V roce 1852 vznikl Mužský zpěvácký spolek (Männergesang-Verein). Život po revolučním roce 1848 byl plný četných často benefičních hudebních a divadelních produkcí v nové budově Městského divadla, vystavěné továrníkem Janem Okonskim z bývalého kapucínského kláštera v roce 1850. V době Mahlerova mládí zde na repertoáru byly opery, operety a činohry, uváděné v té době po celé monarchii. Dalším místem, kde se mohla scházet jihlavská společnost milující hudbu, byl od roku 1870 sál hotelu továrníka Franze G. Czapa (dnešní Dělnický dům).

Nebyla to tedy pouze dostatečná materiální podpora, ale i pozvolna se vzmáhající kulturní život ve městě, které se staly podmiňujícími faktory rozvoje hudebního nadání Gustava Mahlera.

Hudební nadání Gustava Mahlera se začalo vyvíjet velice záhy. Traduje se mnoho příhod, které mají dokumentovat Mahlerovy rané hudební počátky a jeho neobyčejný talent, nelze bohužel ověřit, do jaké míry se zakládají na pravdě. Už ve čtyřech letech se pokoušel hrát na klavír, v pěti údajně „koncertoval“ na malý akordeon trhovkyním.  Otec se rozhodl od počátku hudební talent svého syna podporovat. Prvními učiteli malého Gustava se stali čeští muzikanti z městské kapely, které znal převážně z výčepu, např. Jakub Sladký, později Jan Brož a Jan Žižka z divadelního orchestru, jeho dirigent František Viktorin, učitelé hudby Václav Pressburg (žák Antonína Brucknera) a František Sturm. Největší podíl na hudebním růstu Gustava Mahlera měl učitel hudby, absolvent pražské konzervatoře, regenschori u sv. Jakuba, sbormistr „Mužského zpěváckého spolku“ a organizátor hudebního života v Jihlavě, Jindřich Fischer (1827–1917). Mahler mu projevoval vděčnost po celý svůj život a psal mu při nejrůznějších příležitostech.

První veřejné vystoupení Gustava Mahlera se uskutečnilo 13. října 1870 v Městském divadle. O prvním velkém úspěchu teprve desetiletého chlapce židovského obchodníka Mahlera informovaly jihlavskou veřejnost noviny Vermittler z 16. října 1870. Lisztovy klavírní variace na Mendelssohnův Sen noci svatojánské přednesl mladý Mahler na akademii gymnázia k Schillerovu výročí 11. listopadu 1872. Noviny tehdy psaly o mladém virtuosovi s vynikající technikou a osobitým přednesem. Dne 20. dubna 1873 sklidil velký aplaus za provedení klavírní fantazie na téma z Belliniho opery Norma od Sigismunda Thalberga. Koncert se konal v Městském divadle. Stejný koncert opakoval Gustav Mahler 17. května 1873 v sálu hotelu Czap při příležitosti jubilea „Mužského zpěváckého spolku“.

Prázdniny a volné dny trávil Mahler pravidelně v Jihlavě, u svých rodičů. Jihlavské instituce využívaly přítomnosti vynikajícího a známého hudebníka k uskutečňování řady koncertů. Hned o prvních prázdninách se zde uskutečnil 31. července 1876 koncert v sále hotelu Czap, kde vystoupil spolu se svým jihlavským kolegou Richardem Schramlem. Za spoluúčasti dalších konzervatoristů a členů Dvorní opery ve Vídni koncertoval Mahler v Jihlavě také dne 12. září 1876. Výtěžek koncertu byl určen na zakoupení gymnaziálních učebních pomůcek. Následovalo několik dalších úspěšných koncertů: 24. dubna 1879 v Městském divadle slavnostní koncert uspořádaný na počest 25. výročí sňatku císařského páru, 19. září 1882 zde řídil operetu Boccaccio od Franze von Suppé, 11. srpna 1883 koncertoval ve prospěch Červeného kříže, doprovázel houslistku Mílu Ottovou a dirigoval Kunzeho operetu Kaffeekränzchen v Městském divadle.