MG Gustav Mahler

Rodina Gustava Mahlera

Rodina Gustava Mahlera pocházela z Podblanicka. Příjmení „Mahler“ se poprvé objevuje v soupise Židů z roku 1793 v obci Chmelná u Vlašimi. Podle tohoto soupisu byl Abraham Mahler synagogální zpěvák a živil se košerováním. Gustavův dědeček, Šimon Mahler, se narodil v Chmelné v roce 1793, po sňatku s Marií roz. Bondyovou odešel do Lipnice poblíž Německého Brodu (po roce 1945 přejmenován na Havlíčkův Brod). Zde se 2. srpna 1827 narodil Ber nard Mahler, otec Gustava Mahlera. V témže roce se rodina přestěhovala do obce Kaliště poblíž Humpolce a usadila se v domku č. 52, ke kterému patřila i vinopalna. Šimon Mahler se stal nejprve nájemcem a v roce 1838 majitelem této vinopalny. Prosperitě jeho obchodu velmi výrazně napomohlo i zrušení nejtvrdších zákonů, které v revolučních letech 1848-1849 omezovaly Židy v pohybu i v podnikání.

Gustavův otec Bernard Mahler obchodoval s nejrůznějšími druhy lihovin. Nejčastějším cílem jeho cest byla Jihlava, ale zajížděl např. i do Znojma. V roce 1857 se Bernard oženil s Marií roz. Herrmannovou (*2. března 1837 Ledeč nad Sázavou), dcerou bohatého obchodníka a mydláře Abrahama Herrmanna. Její značné věno mu umožnilo koupit v Kalištích dům č. 9 s hostincem a obchodem a osamostatnit se. V roce 1858 se manželům narodil syn Isidor, který ale zemřel již v následujícím roce. O rok později, 7. července 1860, se zde narodil jejich druhý syn Gustav.

V témže roce se rodiny Šimona i Bernarda Mahlerů z Kališť odstěhovaly. Šimon Mahler se usadil v Německém Brodě, kde se stal zakladatelem velké textilní a pletařské továrny (dnešní PLEAS). Bernardova rodina se přestěhovala do Jihlavy. Brzy po něm sem přišel i bratr David a další příbuzní, kteří se všichni věnovali obchodu.

Jihlava byla v té době druhým největším městem na Moravě, žilo zde 17 000 obyvatel převážně německého původu. O nebývalý hospodářský rozvoj Jihlavy v průběhu 60. let 19. století se však zasloužili právě židovští podnikatelé, kterých z okolních obcí přišlo do města několik set. Navíc 18. února 1860 císař František Josef I. povolil Židům nabývat ve městě majetek. Následně zde tedy vznikají všechny důležité instituce: židovská škola, židovský náboženský spolek a židovská náboženská obec. V roce 1863 byla postavena v Nové ulici (Neugasse, dnešní Benešova ulice) honosná synagoga v maurském stylu, v roce 1869 vznikl na západním okraji města židovský hřbitov.

Rodina Bernarda Mahlera přijíždí do Jihlavy 22. října 1860. Mahlerovi se usadili v prvním poschodí domu č. p. 265 v tehdejší Brtnické ulici (Pirnitzergasse, dnešní Znojemská 4), kde se Bernard hned druhý den přihlašuje k trvalému pobytu.

Stejně jako v Kalištích, i v Jihlavě se Bernard Mahler chtěl zabývat výrobou a prodejem kořalky. Proto podal žádost o povolení k výrobě, výčepu a prodeji oslazených alkoholických nápojů (likérů). Protože v té době však bylo těchto koncesí vydáno velké množství, koncese mu vydána nebyla, ale mohl si pro začátek zřídit alespoň hokynářství. Když v roce 1861 konečně získal koncesi k výrobě pálenky, různých druhů sladkých likérů a rosolky, a to zároveň s koncesí k výčepu lihovin, otevřel si nálevnu v přízemí domu, kde bydlel. Postupně si začal pronajímat i výčepy dalších majitelů a prodával v nich především pálenku a různé druhy sladkých likérů a rosolky. Neustále také rozšiřoval své dosavadní koncese na prodej dalších druhů zboží. Bernard díky své houževnatosti a podnikatelským úspěchům pronikl mezi městskou honoraci a díky tzv. „prosincové ústavě“ z 21. prosince 1867 (zaručovala rovnoprávnost Židů) se finanční situace rodiny zlepšila natolik, že si Bernard mohl dovolit zakoupit sousední dům č. p. 264 (dnes Znojemská 6). Následujícího roku byl tento dům radikálně přestavěn - v přízemí byl zřízen výčep a zázemí, ve dvorním traktu pak byla palírna, kde se ve velkém vyráběla kořalka a různé likéry. V prvním patře bydlela Mahlerova rodina. Byt tvořila velká kuchyně, předsíň, ložnice a panský pokoj zvaný „salon“. Ve dvou pokojích dvorního traktu, spojených s přední částí domu pavlačí, bydlely služebné, kojná a personál výčepu.

Každý obyvatel Rakousko-Uherské monarchie mohl po deseti letech nepřetržitého pobytu v jednom městě nebo vesnici požádat o udělení domovského práva v místě bydliště. Bernard Mahler, jehož domovskou obcí byly stále Kaliště, požádal o změnu v listopadu 1873 - třináct let od svého příchodu do Jihlavy. Podmínku pro udělení měšťanského práva splnil dostatečně dlouhým pobytem a koupí domu tj. držením majetku v určité výši. Obecní výbor se vyjádřil k jeho žádosti kladně a po zaplacení příslušných poplatků se tak Bernard Mahler stal měšťanem královského horního města Jihlavy.

Bernard Mahler byl člověk neobyčejně podnikavý, cílevědomý, ctižádostivý, ale také prudký, hrubý, s touhou vyniknout za každou cenu. Svědectvím jsou četné záznamy o pokutách u soudu v Jihlavě (hádky, rvačky, nedovolený prodej atd.). Gustavova matka Marie byla pravým opakem svého muže. Jemná a citlivá, díky vrozené srdeční vadě však také tělesně slabá. Mezi rodiči velmi často docházelo k divokým hádkám a domácím scénám.

Rodina Bernarda a Marie Mahlerových byla početná. V letech 1858–1879 se jim narodilo 14 dětí, z nichž však osm zemřelo v dětském věku. I když na konci 19. století byla smrt malých dětí velmi běžná a v prvních letech života umírala zhruba polovina novorozenců, příliš častá úmrtí život rodiny neblaze poznamenávala, zvláště pak psychiku matky, k níž citlivý Gustav tíhl. Na malého Gustava velmi silně zapůsobila především smrt jeho o rok mladšího bratra Arnošta (1861-1875) – a později se zřejmě stala i inspirací při tvorbě opery Arnošt, vévoda švábský (1879). Ze vzpomínek Almy Mahlerové se pouze zprostředkovaně dozvídáme, že Gustavova sestra Justina si dokonce na smrt i hrála: „Jako dítě přilepila kolem své postele svíčky. Pak se lehla, svíčky zapálila a skoro tomu uvěřila, že je mrtvá“ (In: MAHLEROVÁ, A.: Gustav Mahler. Vzpomínky. Praha 2001, str. 13)Tragické zážitky z dětství zůstaly hluboko v  nitru budoucího skladatele a především ovlivnily jeho hluboký citový vztah k mladším sourozencům.