MG Gustav Mahler

Po skončení konzervatoře přijal Mahler v roce 1880 první angažmá v lázeňském městě Bad Hall v Horních Rakousích jako dirigent sezónního lázeňské orchestru. Zde působil v květnu a červnu 1880. Poté odchází do Lublaně, kde působil v letech 1881-1882, od ledna do března 1883 byl kapelníkem Královského městského divadla v Olomouci. Odtud odešel do Kasselu (1883-1855) a poté přijal místo v Praze v německém Královském zemském divadle (1885-1886) u intendanta Angelo Neumanna. S velkým úspěchem uvedl operu Don Giovanni od W. A. Mozarta a Beethovenovu Devátou symfonii. Poté působil v letech 1886-1888 jako druhý dirigent v Městském divadle v Lipsku. V letech 1888-1891 působil jako umělecký ředitel Královské uherské opery v Budapešti, odkud odešel do Hamburku na pozici prvního dirigenta Městského divadla (1891-1897). V té době již byl v Evropě uznávaných dirigentem, hostoval v mnoha velkých městech (velký úspěch mělo jeho hostování od června do července 1892 v Londýně).

V roce 1897 získal nejprestižnější místo, které bylo v té době možné: stal se šéfdirigentem a ředitelem Dvorní opery ve Vídni. Zde spolupracoval při realizaci operních děl s výtvarníky Heinrichem Leflerem a Alfredem Rollerem. Angažoval nejlepší pěvce a pěvkyně, měl vysoké nároky na orchestr a provedení. Jeho působení na postu ředitele lze označit jako dobu rozkvětu opery a začátek nového inscenování oper. Na postu ředitele působil až do roku 1907. Poté přijal angažmá v Metropolitní opeře v New Yorku, kde zůstal až do své smrti. Od roku 1909 vedl současně i Newyorskou filharmonii. Během pobytu v Americe koncertoval nejen v New Yorku, ale i Bostonu, Philadelphii, Pittsburghu nebo Bufallu. V rámci téměř tří set koncertů uvedl Mahler téměř čtyři stovky hudebních děl od přibližně devadesáti skladatelů. Nejčastěji uváděl dílo Richarda Wagnera, Ludwiga van Beethovena, Franze Schuberta, Johanna Strausse, Petra Iljiče Čajkovského, Wolfganga Amadea Mozarta nebo Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Z českých autorů uváděl několikrát operní díla Bedřicha Smetany a rovněž Píseň bohatýrskou Antonína Dvořáka.„Jako geniální dirigent neměl Mahler vážných soků. Všichni znalci hudby a novináři uznávali jeho zásluhy o hudbu a obrození opery, jichž si získal jako dirigent, dramaturg, režisér a rádce zpěváků.“ (FISCHER, T.: Gustav Mahler; z přednášky autora 21. 3. 1931. In: JAROŠ, Z. Mladý Gustav Mahler a Jihlava, MVJ 1994, str. 26.)